|
|
Tímhle zápiskem asi dost naběhnu a asi chápete, že informace v něm uvedené nelze nikde věrohodně ověřit, jako ostatně u všech na politiku napojených kauz, ale informace mám od (pro mě) věrohodných zdrojů.
Firma ATS - Telcom je dalším krásným příkladem firmy napojené na politiky a další verzí toho jak lze beztrestně okrádat nás všechny. Sice nefunguje jako firmy Eurovia nebo Metrostav, které většinou pouze inkasují peníze za stavbu, ale do země nekopnou ani jednou, prakticky celou zakázku přeprodají subdodavatelům, kteří ovšem po sečtení inkasují tak 70-80% toho co bylo státem zaplaceno, takže samotná firma které byla zakázka přiklepnuta obvykle shrábne 20% částky prakticky za nic, stavbu totiž zhotoví subdodavatelé.
ATS - Telcom takhle nepracuje, prakticky vše se pokouší udělat bez větší asistence třetích firem. Ovšem podívejte se na jejich stránky a pročtěte si realizované projekty. Většinou je to samá kabeláž a telefonní ústředny. Jak tedy může někdo takové firmě svěřit vývoj něčeho tak komplexního jako je SW pro registr vozidel. Nicméně o tom jsem mluvit nechtěl, název firmy ATS - Telcom mi totiž něco říkal, nakonec jsem si vzpomněl, že kdysi jsem mluvil s kolegou který pracoval ve firmě, která po ATS - Telcom opravovala informační systém pro armádu.
Jak už to tak bývá, původní zakázku dostala ATS - Telcom bez výběrového řízení (stejně jako registr), ovšem systém od ní zhotovený byl stejný jako současný registr vozidel, neefektivní, pomalý, předražený a hlavně polofunkční. Když se v armádě chystala kontrola (asi) bylo rozhodnuto, že se musí celý systém zprovoznit, ačkoli v prvním pokusu ho armáda přebrala a zaplatila jako fungující i když fungoval tak na 50%. Vypsalo se tedy výběrové řízení, která vyhrála firma ve které pracoval kolega (záměrně neuvádím název). Hned za pár dní se objevil nátlak od původního dodavatele, že musí kontrakt zrušit a zakázku jim přenechat, že je pak najmou jako subdodavatele, jinak to prý zařídí tak aby jim byla zakázka odebrána (tehdy se mluvilo o tom, že ATS - Telcom má až příliš “vřelé” vztahy s ministrem Kalouskem, dnes bych řekl, že to napojení na politiky se neomezuje pouze na pana Kalouska). Firma kde kolega pracoval nakonec neustoupila a protože to celé dost “hořelo”, žádná intervence na zrušení kontraktu neprošla a zakázku dostali. Jinak hrozilo, že se proflákne fakt, že armáda zaplatila za něco co nefunguje a bylo to předražené (nepřipomíná vám to něco), ale hlavně, spousta lidí se potom bude ptát jak je to vůbec možné.
Neznám podrobnosti projektu, nebyl jsem u toho. Jen vím, že celý systém pro armádu fungoval podobně jako registr vozidel dnes, ovšem s tím rozdílem, že tento nevyhovující stav trval několik let. Prostě se o něm nevědělo a zprovoznit to bylo nutné až v době kdy hrozilo, že se to celé proflákne. ATS -Telcom prý v původním provedení systému předvedla doslova ukázkový případ jak vyhazovat peníze oknem. Nevhodně zvolené síťové prvky, nákup předražených telefonních přístrojů až po nákup šifrovacích stanic od Alcatelu, který již v době původního projektu avizoval, že podpora pro tato zařízení bude ukončena.
Mým cílem je zde poukázat na to, že stále existují firmy napojené na politiky, které dostávají zakázky bez výběrových řízení nebo dokážou výběrová řízení tak dokonale ovlivňovat, že výhru mají prakticky jistou (viz. tendr na policejní Passaty). Díky těmto lidem máme nejdražší a nejhorší dálnice v Evropě a IT ve státní správě se většinou nemusí stydět srovnáním s tou nejzaostalejší Africkou zemí. Průhlednost a otevřenost řešení by měla být prioritou státu, jenže náš stát obvykle volí řešení vendor lock-in na kterých se obvykle napakují zainteresované firmy a osoby. Navíc pokud stát neprodlouží po skončení (obvykle velmi nevýhodných) smlouvu s dodavatelem, zbude mu většinou jen uzavřená aplikace, která je k ničemu a jede se nové kolečko.
Za tento stav může do značné míry Zákon o veřejných zakázkách. Softwarová firma střední velikosti na takový projekt nedosáhne, protože není schopna splnit kvalifikační požadavky (zejména obrat a reference).
Ty dokáže celkem splnit velká firma nebo ještě spíš nadnárodní. Jenže nadnárodní firmy by u zakázky takového rozsahu byly extrémně drahé a proto si na realizaci najmou některou místní firmu a samy dělají jen “systémového integrátora” (tj. formálně projekt zastřeší). Velké české firmy, které by dokázaly splnit kvalifikační požadavky, pak mají jiný problém - aby dosáhly na požadovaný obrat, musí být jejich business zaměřený na HW nebo sítě. Software logicky není to, co je živí a tak si na to najímají střední SW firmy a samy jsou v roli “systémového integrátora”.
Že je to poněkud drahé? Je. Pro stát nevýhodné? Ano.
Proč se to dělá? Je to podle zákona a příslušní úředníci jsou krytí. Úkolem úředníka totiž není zajistit, nejvýhodnější řešení (z pohledu státu). Jeho cílem je, zajistit takové řešení, aby mu v případě problémů nebylo možno formálně nic vytknout a aby bylo všechno v souladu se zákonem.
Pláčete hezky, ale na špatném hrobě.
Abyste mohli napsat komentář, musíte se přihlásit.
Programátor a problémy uživatelů využívá WordPress MU a běží na Blog.zive.cz. Vytvořte si svůj vlastní blog
Sledování přes RSS: články
a komentáře
Partnerská sekce pro IT profesionály:
Microsoft TechNet/MSDN